Lovecký zámeček

Lovecký zámeček je patrně nejvýraznější dominantou obce. Nachází se na návrší nad vsí a je zdaleka viditelný ze západní strany. Vybudovat ho zde nechal kolem roku 1700, majitel opočenského panství Jeroným Colloredo.

Zámeček byl vystavěn pro pohodlí lovců, aby zde po práci odpočívali, najedli se a někdy mohli i přenocovat a nemuseli se vracet do opočenského zámku. Postaven zde byl i druhý panský dům pro pachtovní bydlení lesního nebo myslivce.

Přesnou podobu loveckého zámečku (zřejmě jen přízemní stavby) neznáme, ale rozhodně nelze předpokládat její sgrafitovou výzdobu, jak někdy uvádí literatura. Asi kolem roku 1800 byla budova zvýšena o patro a získala nynější malebnou mansardovou střechu a slepé arkády v přízemí. Protože vznikly obavy z menší pevnosti obvodového zdiva, došlo k jeho zesílení v místech otvorů vylehčeného hlubokými nikami. Tak vzniklo dnešní nápadné členění exteriéru budovy.

Většina interiéru přestavěného zámku byla s plochými stropy. Pouze jihovýchodní část přízemí a sklípek pod schodištěm byl klenutý.

Podle místní tradice se zde údajně v červnu 1813 uskutečnilo jedno ze setkání ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. za jejich opočenského pobytu.

Kolem roku 1840 byl zámek, podle dochovaných pamětí, změněn na myslivnu. Potřebám lesní správy Colloredo-Mansfeldů sloužil bývalý zámek až do roku 1945. Ve 30. letech 20. st. byla provedena jeho rozsáhlejší oprava a přistavěna dřevěná předsíň. Po roce 1945 převzala objekt lesní správa, které myslivna patřila až do vyřízení restitučního nároku dědičky rodu Colloredo-Mansfeldů, Kristýny.

Myslivna je nyní opuštěná a čeká na svou rekonstrukci. Při posledním setkání s hraběnkou Kristýnou Colloredo-Mansfeld byla řešena i budoucnost této dominanty obce. Dle vyjádření majitelky je plánovaná celková rekonstrukce, přičemž v posledních letech byla již provedena oprava střechy, úklid v těsné blízkosti domu a také došlo k obydlení sousedící myslivny.

S loveckým zámečkem jsou spojeny i dohady o tajných chodbách. Některé zdroje uvádějí, že z loveckého zámečku byla vykopána podzemní chodba hloubená vrchem směrem k lesům v délce asi 500 m, která je nyní zazděná. Jiní se dohadují o existenci této chodby, jež prý vede až do přepyšského kostela. Dokonce jsou známé i takové pověsti, které hovoří o dlouhé chodbě, vedoucí až pod opočenský zámek. Kdo ví?

Nutno však říci, že v nedalekých Přepychách před několika lety podobnou podzemní chodbu skutečně objevili. Tato ovšem spojuje „pouze“ místní faru s kostelem.

U zámečku také začíná krásná lipová alej, která se táhne jihovýchodně až k lesu zvaný Klabák.